Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Use of Nanomaterials in Fortification of Anastomoses on the Gastrointestinal Tract
Rosendorf, Jáchym ; Liška, Václav (vedoucí práce) ; Herrmann, Inge K. (oponent) ; Wexner, Steven D. (oponent)
Úvod: Hlavním tématem dizertační práce je užití nanovlákenných biodegradabilních materiálů pro podporu hojení střevních anastomóz v kolorektální chirurgii. Alterovaný proces hojení střevní anastomózy může vést k několika typům lokálních komplikací. Anastomotický leak je přitom jednou z nejzávažnějších. Těžký anastomotický leak způsobuje rozvoj peritonitidy, sepse a je tedy život ohrožujícím stavem. V řadě případů je nutná reoperace a na ni navazující intenzivní péče, prodloužení hospitalizace a často následné snížení kvality života pacienta. Dalším zdrojem pooperačních komplikací je i extenzivní tvorba peritoneálních adhezí. Ty jsou častou příčinou abdominálního diskomfortu, poruch pasáže, a jsou tak nejčastější příčinou re-admisí po kolorektálních chirurgických výkonech. Nanovlákenné materiály prokázaly v řadě aplikací pozitivní vliv na proces hojení. Naším cílem bylo vyvinout optimální biodegradabilní nanovlákenný patch pro prevenci anastomotického leaku a extenzivní tvorby peritoneálních adhezí. Metodika: Provedli jsme tři na sebe navazující experimentální studie na prasečích modelech. V Experimentu A jsme vyvinuli polykaprolaktonový patch a patch z kopolymeru polykaprolaktonu a kyseliny polymléčné. Ty jsme aplikovali na anastomózu na tenkém střevě prasete domácího. Zvířata byla sledována po 3...
Increasing Efficiency of Inpatient Care in the Czech Republic: ERAS Protocol Adherence in Colorectal Surgery
Hrušková, Barbora ; Bryndová, Lucie (vedoucí práce) ; Landovská, Petra (oponent)
Barbora Hrušková Abstrakt Standardizace péče je základem pro dosažení vyšší efektivity v oblasti nemocniční péče. Koncepce ERAS (enhanced recovery after surgery) prokazatelně přispívá lep- ším léčebným výsledkům, rychlejšímu zotavení pacientů a výrazně kratší délce hospi- talizace. K dosažení těchto výsledků však dojde jen s vysokou adherencí k ERAS pro- tokolu. Cílem této studie je prokázat, že s vyšší adherencí k ERAS protokolu dochází k výrazně kratší době hospitalizace a díky snižování výdajů a zvyšování produktiv- ity, efektivita protokolů stoupá. Pro účely naší analýzy byly využity anonymizované datasety obsahující údaje o pacientech, kteří podstoupili kolorektální resekční výkon ve Fakultní nemocnici v Motole v průběhu dubna 2016 až března 2020. Za použití metody nejmenších čtverců jsme analyzovali jak důsledky adherence k jednotlivým částem protokolu, tak vliv odlišné celkové adherence k protokolu na dobu hospi- talizace. Identifikovali jsme sedm jednotlivých bodů ERAS protokolu, které mají prokazatelný podíl na délce hospitalizace pacienta. Dále jsme dokázali inverzní vz- tah mezi adherencí k ERAS protokolu a délkou hospitalizace. Na závěr jsme přiřadili reálné částky k našim výsledkům a můžeme konstatovat, že vyšší adherence k ERAS protokolu zajišťuje vyšší efektivitu péče o hospitalizované...
Role alarminů v perioperační medicíně.
Máca, Jan ; Holub, Michal (vedoucí práce) ; Závada, Josef (oponent) ; Veselý, Jaroslav (oponent)
Úvod: ZO je základní reakcí na poškození buněk a tkání. Jejím cílem je zvrat patologického procesu a zachování strukturální a funkční integrity živého organismu. Nadhraniční nebo protrahované působení inzultu může vést k dysregulaci zánětu až na systémovou úroveň. Za významný inzult lze považovat i rozsáhlý chirurgický výkon, např. resekční výkon na GIT, tzv. major abdominal surgery (MAS). Signálem pro aktivaci ZO mohou být alarminy, což jsou intracelulární molekuly, které v situaci, kdy je buňka poškozena, jsou uvolňovány do extracelulárního prostoru, kde mají bioaktivní efekt. Alarminy tedy mohou odrážet míru chirurgického poškození. Cíle práce: Primárním cílem práce bylo zjistit roli vybraných alarminů při stimulaci ZO při MAS. Sekudárními cíle práce byly: 1) zjistit schopnost vybrané skupiny alarminů predikovat klinický výsledek, 2) stanovit vztah hladiny alarminů a lokalizace chirurgické resekce, 3) stanovení korelace mezi hladinami alarminů a některými charakteristikami chirurgického výkonu, např. délka výkonu, krevní ztráty a intraoperační tekutinová nálož, 4) srovnat efekt laparoskopie a otevřené chirurgické operativy na hladiny alarminů a 5) ověřit předchozí výsledky stanovením role alarminů v podskupině pacientů podstupujících kolorektální chirurgii. Materiál a metodika: Subjekty byly zařazovány...
Role sestry v proktologické ambulanci
ŠULCOVÁ, Jana
Teoretická východiska: Problematika onemocnění v rektální a anální oblasti má zvyšující se tendenci. Především tedy hemoroidální onemocnění, kterému jsme se věnovali v bakalářské práci. Dnes toto onemocnění řadíme mezi civilizační choroby a trpí jim nejméně 37 % dospělé populace. Ambulantní chirurgie zahrnuje širokou škálu léčebných postupů od konzervativní léčby, až po semiinvazivní léčbu. Semiinvazivní léčba je klienty dobře snášena a může pomoci až 90 % klientů. Bakalářská práce se zabývá specifikem práce sestry v proktologické ambulanci. To se týká témat, jako jsou vyšetření stolice, základní endoskopické metody, komunikace a informovanost klienta v oblasti životního stylu. Základní teoretická východiska práce popisují také hemoroidální onemocnění. Seznamují nás s problematikou příčin vzniku hemoroidálního onemocnění, nejčastějšími projevy a dostupnou léčbou hemoroidálního onemocnění. Cíle práce: Do praktické části této bakalářské práce jsme vstoupili se dvěma vytyčenými cíli. Prvním cílem bylo zjistit specifika práce sester v proktologické ambulanci. Druhým cílem bylo zmapovat, jak sestry v proktologických ambulancích informují pacienty o životním stylu. K těmto cílům jsme si položili dvě výzkumné otázky. První výzkumná otázka se zabývá tím, jaká jsou specifika práce sester v proktologické ambulanci. Druhá výzkumná otázka se věnuje podávání informací sester o životním stylu pacientům v proktologické ambulanci. Metodika: Pro bakalářskou práci jsme se rozhodli zvolit formu kvalitativního výzkumu za pomoci polostrukturovaného rozhovoru se všeobecnými sestrami pracujícími v proktologických ambulancích. Rozhovory probíhaly v období od 28. 2. 2014 do 15. 3. 2014 v pěti proktologických ambulancích z různých měst, a to v Českých Budějovicích, Písku, Strakonicích, Jindřichově Hradci a Třemošné u Plzně. Výzkumný soubor tvořilo šest sester, které pracují v proktologických ambulancích. Rozhovory byly se souhlasem všeobecných sester nahrávány na nahrávací zařízení. Následně byly získané údaje zpracovány do kategorizačních skupin, které byly analyzovány. V rozhovorech byly dány otázky předem připravené, které byly v průběhu rozhovoru doplněny o podotázky. Rozhovor jsme rozdělili do pěti oblastí: Identifikační otázky, úloha sestry, vyšetřovací metody, doporučení a informace o životním stylu. Výsledky: Výsledky poukazují na to, jaká jsou specifika práce sester v proktologické ambulanci. Zjistili jsme, že úkolem všeobecné sestry pracující v proktologické ambulanci je příprava speciálních instrumentů a potřebných pomůcek při endoskopickém vyšetření. Dále pak asistence lékaři při vyšetření a léčebných metodách Baronova ligatura a Hemoron a také manipulace s přístroji na pracovišti, prováděná hygienická opatření, agenda spojená s provozem a vedení dokumentace. V dalších oblastech rozhovoru všeobecné sestry uváděly odběry biologického materiálu a to především odběr krve, odběr stolice a odběr biologického materiálu na histologické vyšetření. Příprava klienta na endoskopické vyšetření, komunikace a zajištění intimity při vyšetření. Dále jsme zjistili, že více než polovina všeobecných sester dbá na psychickou přípravu klienta na rektoskopické vyšetření, ale výsledky odhalily také slabá místa. Více než polovina sester ve sledovaném souboru uvedla, že před anoskopickým vyšetřením neinformují klienta o přípravě na vyšetření. Pouze necelá třetina výzkumného souboru uvedla, že informuje klienta o vyprázdnění přirozenou cestou před vyšetřením. V problematice podávání informací o životním stylu pacientům v proktologické ambulanci jsme došli k závěru, že všeobecné sestry se snaží informovat klienta v oblastech pohybové aktivity, hygienické péče, vhodných i nevhodných potravin a to dostatečně, i když uvádějí, že mají velice málo času. Proto kladou důraz na ty nejdůležitější informace.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.